Opravy

Začátky bigbítu v Čechách a na Moravě let šedesátých se bez lampových výkonových zesilovačů neobešly. Závodilo se kdo víc wattů a kdo čistěji (vokály), později naopak komu to líp kreslí (kytary). Tenkrát se zvučilo jen to, co bylo pro hlučnou muziku nezbytné. Kompletní ozvučení celé kapely nastoupilo až s výkonovými tranzistorovými zesíky schopnými dát kilowat a s odolnými reproduktory. Protože tady kromě Tesly (KZ25, KZ50) a železné opony nebylo nic, bylo nutné vymýšlet a experimentovat. Začínal jsem s elkami 4654, pak EL51, až jsem se přes EL34 dopracoval k 6L6GC a KT88. Poctivých 300W do beden byl tehdy výkon hodný mistra. Projel jsem si Dynacordy (populární Gigant – 200W mono, 6x EL34), Marshally a Fendery, dokonce i jeden Vox. Tak jsem nasbíral přehršel zkušeností s lampáči a mohu si dovolit je opravovat a vylepšovat, popřípadě na zakázku vyrobit. Týká se to i jiných elektronkových elektroakustických zařízení, včetně měření parametrů.

Reference: např. kytaristé Petr Wallos - ex Argema, Luděk Urbánek - Brno.

Pro opravy a výrobu polovodičových zesíků a zařízení všeho druhu doporučuji svého švagra Miloše Nahodila, který má v Brně a dalekém okolí kredit špičkového odborníka (tel.: +420 732 235 645).

4xfoto

Pro zlepšení vlastností jsem před pár lety upravil známý zesilovač Tesla Mono 130. Vyměnil jsem všechny původní kondy a rezistory za nové. Potenciometr gain jsem přemístil na přední panel, EM84 nahradil indikátorem výst. výkonu s LED a doplnil dálkové ovládání Stand-by (odpojení napájení anod) pomocí relé. Z desky plošných spojů budiče jsem odstranil vše zbytečné a fázově dokorigoval E1, nahradil budící elku ECC85 v invertoru za 12AU7 (ECC82). Toto zapojení rozkmitového stupně a invertoru konstruktéři n.p. Tesla „převzali“ ze zesíku Dynacord Gigant, v němž ECC85 často odcházela. Dále jsem odstranil debilní propojku f-k E2 (bzučení), zapojil g2 koncových elek na „ultra-linear“, propoje anod a g2 na VT stíněnými vodiči a upravil zdroj mřížkového předpětí na zdvojovač. Zavedl jsem linearizující lokální záp. zp. vazbu v katodách koncových elek neblokovaným bezindukčním rezistorem 10Ω, čímž je zároveň měření katodového proudu při nastavování snadnější. Doplnění kondu 100nF/630V paralelně k elytům zdroje anod. napětí pro potlačení vlastní indukčnosti na vysokých kmitočtech pokládám za samozřejmost. Parametry zesilovače po těchto úpravách jsou mnohem lepší, což je patrné jak z měření, tak poslechu. Za úvahu by ještě stála výměna plechů jádra výst. transformátoru výseky z kvalitnějšího materiálu (hystereze, mag. ztráty). Dva takto upravené konce občas používám na ozvučování, je-li to v souladu se záměrem „hrajících elektronek“ a nepotřebuji tak velký výkon.